Skotsko 2017: Den 2 Glasgow

Spali jsme jako miminka, takže jako obvykle máme ráno trochu hektické, ale na autobusové nádraží se nám daří dorazit včas. Bohužel bez zastávky v supermarketu, a tak naše jediné jídlo na 4-5 hodinovou cestu je balíček čokoládových sušenek. Toto je opravdu naše prokletí, protože ať jedeme kamkoli, naše příprava jídla je nulová. Pak jen brečíme, že máme hlad.

V občerstvovačce na autobusovém nádraží jsou jen brambůrky. Bereme si dva balíčky a nastupujeme na autobus číslo dvě společnosti National Express. Můžeme hned říci, že náš řidič je ze Skotska. Jsem možná jediný člověk na světě, ale i tak mě ten přízvuk překvapuje. Nečekala jsem, že to bude tak silné, jak se to ukazuje ve filmech, ale opravdu je. Mám stejný pocit, jako když jsem poprvé přijela do Anglie a nebyla jsem si stoprocentně jistá, jestli rozumím správně. Autobus během cesty dokonce na půl hodiny zastavuje. Zbytek cesty je rychlý jako vždy a za chvíli jsme na autobusovém nádraží v Glasgow.

Glasgow je naše poslední městská destinace před divokou krásou Skotska a stále nemáme pořádnou nepromokavou obuv s dobrou podrážkou. Já jen v botách New Balance a Štěpán ve svých plátěných botách z Primarku. Naštěstí přímo na autobusovém nádraží nacházíme obchod Blacks. Boty pro Štěpána jsou vyřízené a zbývám já. První obchod, druhý a pořád se mi žádné nelíbí. Konečně beru boty Karrimor v akci za 22 liber. Zlevněny z původních 70, tak proč ne že? Nakonec jsem se svoji volbou více než spokojená.

Teď je čas najít náš hostel, přeci jen jsou skoro 3 hodiny odpoledne a máme i jiné plány než jen nákupy.

Náš hostel se nachází v západní části Glasgow, kde jsou také všechny věci, které chceme vidět. Umístění je tedy perfektní. Bohužel vše ostatní v hostelu má od „dokonalosti“ velmi daleko. Ale když má střechu a záchod, tak to stačí.  V plánu je ubytovat se a pak přes Kelvingrove Park do Botanic Garden, Mackintosh House, Riverside Museum od Zahy Hadid a cestou zpět do hostelu kolem Glasgow University.

Přímo v parku Kelvingrove zažíváme první výhled na Glasgow. Není nejlepší, protože v cestě je spousta stromů, ale má nějaké to svoje kouzlo. Glasgow mi v něčem připomíná Brno. Cestou míjíme několik částí Glasgow Uni a Mackintosh. Do botanické zahrady přijíždíme kolem 5. hodiny, což je ideální načasování, protože uvnitř skleníku máme něco kolem hodiny.

Počasí nám zatím opravdu přálo a na obloze není ani mráček. Sluníčko stále hřeje a je příjemných 18°C. Park, ve kterém se botanická zahrada nachází, je nádherně udržovaný. Ostatně jako každý jiný park ve Velké Británii. Na lavičce si všímáme staré paní, která krmí malé veverky. Berou dámě z ruky jeden oříšek za druhým. Štěpán se to snaží hrát na malou veverku s kusem dřeva. Chvíli se veverka zajímá, ale ona není tak hloupá, aby se přiblížila. Park má úžasnou atmosféru, že se rozhodneme ještě chvíli zůstat a koupit si v parku kávu. Kavárna sice zavírá, ale paní je tak milá, že je ochotná přijmout naši objednávku. Máme to ale štěstí.

Cestou zpět do hostelu se zastavujeme v hlavní budově Glasgow Uni. Při západu slunce si můžeme vychutnat výhled na celý Glasgow, romantika.

V hostelu je potřeba vše zabalit jinak a připravit se na divoké Skotsko. Naším vysněným cílem, či plánem, je vylézt na Ben Nevis. Předpověď nevypadá zrovna skvěle a tak přemýšlíme, jestli není lepší celý výlet přeorganizovat a začít v Edinburghu. Nakonec se rozhodujeme, že zůstaneme u našeho původního plánu a doufáme, že když budeme myslet pozitivně, přijde s ním i vše ostatní. No, co jiného můžeme dělat? 🙂

---