Asie 2018: Celý den v Kandy na Srí Lance

V Kandy máme jen jeden celý den. Ale i to bylo mnohem víc, než jsme původně plánovali. Na internetu byly nějaké problémy, takže jsme se tomu chtěli vyhnout. Ale po setkání s těmi německými dívkami v Elle, které říkaly, že je to tam úplně v pořádku, jsme se rozhodli jet. Nespali jsme. Důvod, proč si můžete přečíst v předchozím příspěvku. Kolem 10. hodiny jsme opustili hotel White House a jeli opět autobusem do Hattonu. Poprvé jsme měli štěstí a autobus jel hned! Z Hattonu to bylo do Kandy 3 hodiny. Nemohli jsme najít žádná volná místa ve vlaku, takže jsme zůstali vedle dveří stojících ve dveřích jako místní.

Když jsme dorazili do Kandy, našli jsme v Kandy skrytý klenot, alespoň pro nás 😀 – Person and Sons, malá pekárna, obchod, restaurace, kde jedí jen místní. Super levné jídlo, občerstvení, pití. Vyzkoušeli jsme zeleninové kottu a kromě tuny chilli to bylo vynikající. Po malém občerstvení jsme se vydali hledat náš penzion. Po hodině hledání, chození z kopce a z kopce jsme to vzdali. Zavolali jsme jim. Adresa byla úplně jiná než ta na booking.com. Naštěstí pro nás poslali auto. Byli jsme unavení a to bylo to poslední, co jsme chtěli řešit. Pokoj alespoň vypadal hezky a čistě, takže jsme si mohli odpočinout na další den objevování Kandy.

Den jsme opět začali brzy ráno úžasnou snídaní od našeho hostitele a poté jsme zamířili do chrámu Big Buddha. Vstupné bylo 500 rupií na osobu. Nachází se na vrcholu kopce a je to největší socha Buddhy na celé Srí Lance (se schodištěm za sochou) a výhled je docela pěkný.

Z Buddha temple jsme sešli dolů do centra města, abychom se podívali na Central Market. Najdete zde vše. Od čerstvého ovoce po ryby, oblečení… všechno. Nejvíce nás zaujal ovocný trh, který byl plný úžasných barev, vůní a usměvavých lidí. V blízkosti trhu je jedno z mála obchodních center na Srí Lance, také s klimatizací haha! Kandy mělo asi nejhorší počasí, jaké jsme zažili. Bylo super vlhko, takže jsme se celý den potili a malá pauza od toho pomohla.

Poté, co jsme se trochu usušili, tak jsme si udělali malou procházku kolem jezera Kandy. Viděli jsme posvátný chrám Tooth, Štěpána pokálela vrána, seděli na lavičce a koukali na kachničky a prostě si užili den. Pak začalo trochu pršet, tak jsme zašli do kavárny ve městě a z balkonu kavárny sledovali místní život na ulici. Blázniví řidiči tuk-tuků, lidé prodávající sušené ryby, místní nakupující nejrůznější věci, prostě normální život na Srí Lance. Na večeři jsme šli do našeho nového oblíbeného místa Person and Sons, tentokrát jen na Egg Rotti.

Po zdolání Adamova vrcholu jsme si před dnem nedokázali představit, že bychom šli nahoru. Všechno prostě moc bolí. Tak jsme zkusili tuk-tuk. Abych byl upřímná, nesnášíme tuk-tuky jako formu dopravy na Srí Lance. Všichni se na vás jen snaží vydělat, protože jste turista. Říkat strašné částky peněz a tak dále. Chápeme, proč to dělají, ale z tohoto důvodu se tomu snažíme vyhýbat, jak jen to jde. Tentokrát nebyla jiná možnost. První řidič tuk-tuku na asi 1,2 kilometru požádal o 500 rupií, takže jsme se zasmáli a šli pryč. Běžná cena by měla být 60 rupií za km (a i to je turistická cena). Další chtěl 300, tak jsme mu vysvětlili, že toto není náš první den na Srí Lance a že mu dáme 100 rupií. Nakonec jsme mu dali 200 rupií. Jen proto, že jsme cítili, že je to zasloužené, protože to bylo opravdu strmé. Nevadí nám zaplatit 200 rupií. Trochu to zhoršuje zážitek ze Srí Lanky, protože jsme si většinu času připadali jako chodící peněženky a pokaždé, když nám někdo chtěl pomoci, věděli jsme, že tam bude přepal, takže jsme raději žádnou jejich pomoc nevzali. Nechápejte nás tady špatně! Milujeme Srí Lanku. Jen toto je jedna věc, která je pro nás velmi nepříjemná) Je to smutné, ale na druhou stranu chápeme, proč to dělají, potřebují vydělat nějaké peníze pro své rodiny a když všichni dělají to samé, proč ne oni.

---