Asie 2018: Kouzelná vesnička Ella 3/3

Chtěli jsme znovu začít v 7 hodin ráno, ale když jsme se probudili, už pršelo, takže jsme pokračovali ve spánku, protože výstup na Ella Rock nemá v dešti smysl. Docela nás překvapilo, když jsme se znovu probudili v 9 hodin ráno a bylo slunečno a úžasná viditelnost. Předpověď říkala, že od 10 hodin budou bouřky, ale v tu dobu jsme snídali venku a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla přijít nějaká bouřka. Byli jsme naštvaní, protože tohle byl náš poslední den v Elle.

Rozhodli jsme se si zabalit věci a zkusit to. V nejhorším případě se můžeme kdykoli vrátit. Situace ohledně Elly Rock je zde docela vtipná. Když jsme to plánovali, četli jsme o tom, jak místní dávají falešné nápisy, abyste se ztratili a zaplatili si průvodce a také nechávají vyrůst  vysokou trávu, abyste si mysleli, že tudy cesta nevede a tak dále. Je to velmi smutné, ale tady to tak prostě je. Průvodce není potřeba, ale pokusí se vás přesvědčit, že ano.

Svou cestu jsme začali na vlakovém nádraží Ella a následovali vlakovou trať ve směru Haputale. Je tu také jedno místo, kde na turisty čeká asi 10 místních. Ptali se nás, kam jdeme, ale nechtěli jsme ani začít konverzaci, takže jsme vždy odpověděli: „jen pěšky“.

Uprostřed naší cesty, složitější cestou na Ella rock, se ztratily 3 dívky a procházely se s jedním z místních. Ptali se nás, jestli víme, kam jít. Řekli jsme, že tam taky jdeme, ale kdo je ten chlap, co jde s nimi. Pravděpodobně si vůbec nic nenastudovali, protože když se ztratili, nabídl jim „pomoc“. Jeho pomocí bylo vzít je do lesa, vyprávět jim o hadech, pavoucích a tak dále, prakticky je jen vyděsil. Pokračovali za ním, když jsme jednu z nich zastavili a vysvětlili jim situaci, že ten chlap jim nedává pomoc zadarmo a že můžou jít s námi. Vualá chlap jim účtuje 500 rupií za to, že je vzal 300 metrů v lese a ani jim neukázal správnou cestu. Noční můra. Alespoň se ho zbavili.

Štěpán nás vedl podle aplikace maps.me a nějakých postahovaných map, ale zapomněl si stáhnout jednu dost důležitou a přestal fungovat signál haha. Takže i my jsme se ztratili haha. Stačilo jen jedno špatné odbočení a najednou jsme stáli ve velmi vysoké trávě bez cesty 😀 Jedna dívka skončila s velkou modřinou na noze a já měla mezi prsty pijavici. Nechutný. Nakonec jsme se dostali na vrchol a zažili několik skvělých dobrodružství. S těmi třemi německými dívkami jsme si vyměnili pár tipů na cesty. Cestou dolů jsme našli správnou cestu, super snadná – nudný! 😀

---