Když jsme se rozhodovali, zda zůstaneme nebo ne, bylo jasný, že potřebujeme plán, jinak je to až moc velkej risk. Protože oba milujeme cestování, ale nikdy jsme neměli čas, peníze ani odvahu cestovat na delší dobu, rozhodli jsme se splnit si tento náš dobrodružný sen. Plán se začal tvořit. V Brightonu zůstaneme do konce února. Jedním z důvodů je ušetřit dostatek peněz na 3 měsíce cestování, druhým je, že jsme si Brighton zamilovali a rozloučení nepřicházelo v úvahu. Milujeme Brno, ale žít v zahraničí v krásném městě obklopeném mořem? Mít možnost po práci sedět na pláži a jen poslouchat zvuky vln a racků? To je prostě úžasný. Zvlášť pro mě, protože jsem trochu vodní živel. Doporučila bych to všem, ne na celý život, ale jen na chvíli na vyzkoušení, na naučení. Pak se také ten nudný domov stává cennějším, věřte mi.
A kam pojedeme?
To bylo docela jasné. Kde je hezky a levno… a pro nás neznámo – Asie. No, asi si stejně nemůžeme dovolit 3 měsíce někde jinde, ale i kdybychom mohli, dopadlo by to asi stejně.
A kde v Asii?
Bude to více než jedna destinace. Nechceme nikam spěchat, ale taky chceme tuto příležitost plně využít. Štěpán (samozřejmě i já) opravdu chce vidět Dubaj – hlavní město Spojených arabských emirátů, podle Wikipedie nejlidnatější město na Zemi a majitele nejvyšší budovy na celém světě – Burdž Chalífa. Protože Dubaj je na cestě do naší druhé destinace Srí Lanka, jeho sen se splní.
Srí Lanka je na druhou stranu můj sen (samozřejmě i Štěpánův). A proč zrovna Srí Lanka, Cejlon, ostrov čaje a slonů? Důvodem jsou sloni. Pamatuji si, jak jsem se ve druhém ročníku vrátila domů ze školy s informací, že já a moji přátelé jedeme do Indie. Moje kamarádka Demmi Jaitlly má tatínka z Indie a tak nám vyprávěla spoustu historek o tom, jak jezdí na slonovi do školy, když je u babičky, a že jednoho přiveze do Čech – no jo, bylo nám 8 let. Chtěla jsem jet i na slonovi, tak jsme si to slíbili, že pojedeme do Indie. Samozřejmě, když to naše maminky zjistily, řekly ne, ale další 3 roky jsem chtěla chovat slona před naší bytovkou. Nikdy jsem neměla žádného slona, takže sny o tom, že je uvidím, byly jediné, co mi zbylo. Jak šel čas, Indie se změnila na přátelštější Srí Lanku a z touhy projet se na slonovi, se stal sen si slona jen pohladit. No snad se můj sen konečně splní. Plánujeme tam udělat nějaké dobrovolnictví, takže kdo ví, možná se o ně nakonec postarám!
Po Srí Lance jedeme do krásného Thajska a až budeme mít dost peněz (a budeme!!) je v plánu i Malajsie a Singapur! Oh, nemůžeme se dočkat! Teď už jen čekáme na výhodnou nabídku letenek a sen se stane skutečností. Tak držme palce!
Autor: Katy
Publikováno: 05/12/2017
← předchozí článek
Jak jsme našli náš domov v Brightonudalší článek →
Asie 2018: Tři dny v Dubaji