Skotsko 2017: Den 7 Výlet na Fairy Pools

Kolem sedmé se jako obvykle probouzím kvůli nutnosti jít na toaletu, kterou se snažím odložit už skoro dvě hodiny. Bohužel probouzím i Štěpána, který z toho má opravdu radost. Zvlášť když otevírám stan a ve vteřině je uvnitř obrovské hejno mušek „Midges“. Mušky, které jsou super malé, ale mohou způsobit velké problémy.

Četli jsme o nich před cestou v průvodci, kde navrhovali koupit opravdu silný repelent a síťku na hlavu. Nedokázali jsme si představit, že to může být tak špatný, tak jsme si koupili jen repelent. No, naše chyba. Midges jsou nejaktivnější ráno, ale nezvládají vítr. Také proto se s nimi setkáváme tváří v tvář až právě teď, třetí den. Dnes je velmi jasný, slunečný den, bezvětří. Okamžitě jdou za námi. Né jen pár, ale věřte mi…tuny. Nemůžeme ani normálně dýchat, jinak bychom je měli k snídani. Hrozný. Nejhorší je, že v našem stanu je jich spousta. Midges hodně koušou. Po toaletě je jich ve stanu ještě víc a naše pokusy je všechny zabít nejsou moc úspěšné, tak to vzdáváme a snažíme se zakrýt spacákem od paty k uchu a jít na chvíli spát. . Kolem deváté sbíráme odvahu na snídani venku, když máme tak úžasné počasí, ale po pár minutách to opět vzdáváme a ve stanu jíme palačinku s marmeládou.

Balíme vše pro tento den a snažíme se odejít, aniž bychom dovnitř pustili další mušky. Pro dnešek jsme vybrali Fairy Pools. Jedno z 10 nejlepších míst k vidění na ostrově Skye. Většina lidí, kteří vlastní auto, dojedou na parkoviště a pak chodí kolem těchto jezírek. Pro ty, kteří tuto možnost nemají a jsou příliš chudí na to, aby zaplatili 9 liber za lístek na autobus, je tu ještě jedna možnost a to pěšky. Štěpán našel 10 kilometrů dlouhou cestu s 300 metrovým převýšením. To je po Ben Nevis nic. I když jsme ještě včera cítili nohy, nenecháváme se odradit a vyrážíme z kempu s odhodláním.

Nic nás nevarovalo, že cesta bude promočená, takže budeme muset přeskakovat z jednoho suchého místa na druhé, někdy skončit v bažině, vracet se nebo skákat po kamenech jako kamzíci. Naštěstí po hodině cesty je to už lepší. Okolí je krásné. Konečně čistá příroda bez jakéhokoli rušení.

Cestou potkáváme mnoho ovcí a mnoho dalších vidíme kolem vrcholků hor. Snažíme se přijít na to, jak se tam dostali a jestli jim to stojí za to, když je všude spousta trávy. Na křižovatce máme dvě možnosti. Jděte doprava na parkoviště a odtud kolem Fairy Pools NEBO jděte doleva. Levá trasa vede pod vrcholky hor a dojdete k Fairy Pools ze zadní strany.

Moc lidí o tom neví a je to škoda. Výhledy jsou nádherný. Můžete vidět hory, které jsou zvláštní už na první pohled. Pan Goggle nám říká, že jsou tvořeny z magnetického kamene, takže tam kompas nefunguje. No, toho se opravdu bát nemusíme, protože bez horolezeckého vybavení se tam nedostanete. Přímo dole se rozprostírá krásná meandrující řeka s již zmíněnými Fairy Pools.

Na začátku to není oblast s Fairy Pools, ale jen řeka, která je už sama o sobě krásná – křišťálově čistá s malými vodopády. To spolu s horským pozadím tvoří dokonalou kombinaci. Bohužel po pár metrech je na naší cestě víc lidí a nakonec tuny návštěvníků.

Musím uznat, že Fairy Pools jsou opravdu krásné, ale myslím, že nejúžasnější byla cesta k nim. Na to budeme vzpomínat. Čistá příroda, kde slyšíte jen zvuky šumící řeky a cítíte, jak se vítr lehce dotýká vaší tváře.

Cesta zpět je dalších 8 kilometrů a my jsme jako vždy nepřipraveni. Teď třeba máme málo vody. Těšíme se na posezení a cider v hotelové hospůdce. Konečně jsme v kempu a je čas na večeři. Uprostřed našeho vaření nám dochází plyn. Super 😀 Trochu nedodělané, ale stejně to sníme. Je krásné, ale chladné počasí. Cesta nás pořádně unavila a tak po 20 kilometrech jdeme spát.

---